[Willenbacher & Rzebitschek] č. 1867
Oba otvory v nosiči (základu) hřebínku pravděpodobně sloužily pro nástroj podobný šroubováku, který se používal k sejmutí hřebínku. Tyto otvory můžeme najít na většině hracích strojků z Prahy. U vídeňských strojků stejného druhu však vždy chybí!
Zvnějšku viditelné poziční kolíky, které později nikdy nechybí, bychom zde hledali zbytečně!
Pouze částečně je rýha na hřebínku tak zřetelně viditelná jako v tomto úseku – směrem napravo od středu
Již u tak raného Řebíčkova strojku můžeme najít typický velký trojúhelníkový otvor na víku pérovníku, tzv. olejový otvor či otvor na olej
Na základní desce je v blízkosti válce vyryto „P 1867“, právě zde se později nachází u strojků s výrobním číslem od 3000 až po 10000 čísla hudebního programu. Hans-Jürgen Eisel namítá, že styl písma tak úplně neodpovídá tomu, co bychom očekávali od stylu psaní ve dvacátých letech 19. století. Avšak písmena také nebyla napsána, nýbrž (s velkou námahou) vyryta.
Na spodní straně mosazné základní desky můžeme u pozdějších strojků často najít velké značky – čísla, velká písmena, geometrické obrazce nebo kombinace čísel a písmen, které mohou souviset s přidělením práce různým zaměstnancům. V rané fázi se s těmito značkami nesetkáme a stejně tak s otvory pro pérovník, které byly později běžné. Válec je však již u takových raných strojků vidět skrze základní desku díky odpovídajícímu otvoru! Fotografie: ©Hans-Jürgena Eisela
|
